Jihomoravský kraj

Hrad a zámek Dolní Kounice je výraznou dominantou nad stejnojmenným městečkem. Na úpatí hradního vrchu leží zřícenina kláštera Rosa Coeli (Růže nebeská), jemuž byl hrad až do roku 1527 oporou v dobách válečných a zázemím i správním centrem v dobách míru.

Romantický zámek Lednice se nachází v rozsáhlém přírodním areálu na břehu řeky Dyje. Původně zde stála stará gotická tvrz, připomínaná již roku 1222, kterou markrabě Přemysl daroval Liechtenštejnům. Ti tu sídlili s malou přestávkou až do konce druhé světové války. V 16. století tvrz přestavěli na renesanční zámek, jenž nechali na konci 17. století barokně upravit vídeňským architektem J. B. Fischerem z Erlachu. Současnou podobu dala zámku novogotická přestavba tudorského typu z let 1846 - 1858, jejímž autorem byl Jiří Wingelmüller. Barokní zdivo zůstalo většinou zachováno, nový vzhled získaly fasády, doplněné o řadu přístaveb a nových prvků, jako cimbuří, balkóny, arkýře, komíny, věžičky a další. Romantický novogotický vzhled získaly také interiéry s vynikajícími ukázkami bohaté řezbářské výzdoby. Pozornost poutá především vřetenové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v modrém sále, reliéf stromu života ze slonové kosti či mramorové krby. Kromě zámecké expozice je v objektu zpřístupněno zemědělské muzeum s unikátní hlavou mamuta.

Slavkov je reprezentační barokní zámek Kouniců z druhé poloviny 18. století, postavený podle plánu D. Martinelliho na místě gotické tvrze. Proslavil se zejména tím, že zde bylo uzavřeno příměří po bitvě u Slavkova r. 1805. Za zámkem Slavkov se táhne úzká obdélníková zahrada (15ha) zdobená 47 plastikami. Rostou v ní také vzácné dřeviny, jako napřiklad dřevořec trojtrnný, katalpa, zerav, ořešák černý či nahokvětec kanadský a další.

Pernštejn je jednou z nejlépe dochovaných goticko-renesančních pevností Evropy. Hrad pocházející z poloviny 13. století byl sídlem pánů z Pernštejna, kteří měli ve znaku zubří hlavu s kruhem v nozdrách. Tento rod hrál dlouhá staletí důležitou roli v politickém dění českého království. Původní raně gotický hrad byl několikrát přebudován, v 15. století bylo vystavěno mohutné pozdně gotické opevnění, jež odolalo i obléhání Švédů za třicetileté války a patří mezi nejrozsáhlejší v Čechách. V první polovině 16. století za Viléma II. z Pernštejna byl hrad rozšířen na luxusní reprezentativní sídlo. Současně byly upraveny sály a vystavěny obytné místnosti v renesančním stylu. Pernštejnové se velkorysými stavebními aktivitami a nákladným reprezentativním životem dostali do obrovských dluhů. Nakonec byli nuceni rozprodat svá panství. Hrad Pernštejn přestal být jejich majetkem v roce 1596.

Původně zde stál gotický hrad Přemyslovců, vybudovaný na místě strážního hradiště z 11. století. Ten byl na počátku 18. století zbořen a na jeho základech byl postaven barokní, později klasicistně upravený zámek. Za války byl změněn na lazaret a po roce 1910 opraven pro muzejní účely. Součástí areálu je románská rotunda sv. Kateřiny s unikátními nástěnnými malbami (galerie Přemyslovců). V historických interiérech s malířskou výzdobou se nachází muzejní expozice z dějin Znojemska.