Středočeský kraj

Již déle než 760 let dominuje krajině středního toku Sázavy na strmém skalnatém břehu hrad Český Šternberk, nazvaný kdysi romantickým básníkem perlou Posázaví.

Kačina je rozlehlý zámek, postavený jako letní sídlo pro hraběte J. R. Chotka na počátku 19. století. Je nejvýznamnější památkou empírové architektury v Čechách.

Hrad Konopiště byl založen jako gotická pevnost po vzoru francouzských kastelů koncem 13.století, biskupem Tobiášem z Benešova. Postupem času se na Konopišti vystřídalo mnoho šlechtických rodů. V roce 1887 koupil panství arcivévoda František Ferdinand D'Este a přebudoval Konopiště na velkolepé sídlo budoucího císaře. Zámecké místnosti byly vybaveny muzeálními sbírkami, jejichž základ pochází z tzv. modenského dědictví.

Rokokový zámek s výraznou fasádou upoutá při příjezdu z Prahy do Dobříše každého návštěvníka.

Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Jeho počátky sahají do 12. století.

Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským.

Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. V 19. století hrad Křivoklát zachránil romantický zájem o památky a zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří jej drželi až do roku 1929.

Karlštejn je nejvýznamnějším českým hradem i jedním ze symbolů českého království. V roce 1348 ho nechal vybudovat ve třech výškových úrovních český král a císař Svaté říše římské Karl IV. Nejnižší stupeň zaujímaly světské prostory obývané císařem, jeho manželkou a družinou, představující obec pozemšťanů. Na druhém stupni byl postaven kostel Panny Marie a s ním úzkou chodbou spojená soukromá kaple Karla IV., zasvěcená jeho patronce sv. Kateřině, které symbolizovaly místo očištění. Nejvýše se tyčila hranolová věž s nejsvětější sakrální prostorou hradu - kaplí sv. Kříže, znázorňující nebeský Jeruzalém. Hrad Karlštejn měl být původně místem odpočinku jeho zakladatele, ale v průběhu stavby, jež trvala přes sedm let, se idea jeho využití měnila. Hrad Karlštejn se stal místem uložení českých a říšských korunovačních klenotů a vzácných ostatků svatých. Za Karla IV. byl především reprezentativním sídlem, vzdáleným jeden den jízdy koňmo z hlavního města Prahy, kde se scházeli představitelé evropské politické elity.